Jak je uvedeno v článku z novin ze včerejška, tak byty u nás nyní kupují z 1/3 cizinci. Jak je to možné? Pokles reálných mezd i pokles cen bytů u nás a jisté bezpečí, které si my tady z globálního hlediska neuvědomujeme.
Překlady smluv pro cizince představují jednu z nejodpovědnějších disciplín v oblasti cizojazyčné komunikace. Ať už jde o pronájem bytu 🏢, nástup do nového zaměstnání 💼 nebo nákup nemovitosti, přesné porozumění právním textům je klíčové pro obě smluvní strany. V praxi se nejčastěji setkáváme se dvěma přístupy, které se odvíjejí od toho, jaký je finální účel dokumentu.
Prvním typem je informativní překlad, jehož hlavním cílem je, aby cizinec do detailu porozuměl všem svým právům a povinnostem 🧐. Pro tyto účely se skvěle hodí bilingvní neboli dvojjazyčné smlouvy. Text je v nich přehledně rozdělen do dvou sloupců, například v češtině a angličtině, což oběma stranám usnadňuje orientaci při samotném podpisu ✍️. I když u českých soudů bývá v případě sporů rozhodující česká verze, tento formát buduje mezi partnery důvěru a předchází zbytečným nedorozuměním.
Pokud však smlouva směřuje na úřady, cizineckou policii, do banky nebo k soudům, pouhý informativní překlad stačit nebude 🏛️. V tu chvíli přichází na řadu oficiální soudní překlad, lidově nazývaný „překlad s kulatým razítkem“ 🎴. Tento dokument může vyhotovit pouze státem jmenovaný soudní překladatel, který překlad pevně sváže s původním textem a opatří jej tlumočnickou doložkou. Pro klienty je užitečné vědět, že pokud si nechtějí znehodnotit původní originál smlouvy, je ideální nechat překlad svázat s notářsky ověřenou kopií 📄.
Kvalitní překladatelská agentura ví, že překlad smluv není jen o mechanickém převádění slov z jednoho jazyka do druhého. Právní systémy jednotlivých zemí se od sebe liší a zkušený překladatel musí dokonale ovládat právní terminologii obou států ⚖️. Jen tak dokáže zajistit, že specifické právní instituty budou dávat v cílovém jazyce stoprocentní smysl. Investice do profesionálního překladu se tak stává tou nejlepší pojistkou proti budoucím právním rizikům a zajišťuje hladký průběh každého mezinárodního obchodu či spolupráce 🌍.
V žebříčku kupujících jsou první Slováci, následují Vietnamci, pak Ukrajinci, Rusové a Nizozemci. Pořadí asi nikoho nepřekvapuje. Ukazuje se tu však jiný problém. Cizinci u nás hledají klidné živobytí, ale nerozumí našemu právnímu systému, konkrétně nerozumí principům, kterými se řídí pravidla bydlení v bytech ve vlastnictví, tedy pravidlům ohledně správy domu a fungování společenství vlastníků bytových jednotek.
Zřejmě bude potřebné je řádně poučit, jinak se postupně stane, že budou jaksi “mimo hru” a to může jim i společenství vlastníků způsobovat jisté obtíže. Slováci jistě budou alespoň rozumět textu, řeknete si, ale co další cizinci, kteří nemají o našem právním systému ani ponětí?