V některých případech může úřad či instituce mylně dojít k závěru, že osoba, která překládá vaši korespondenci, je zároveň vaším právním zástupcem. Tato domněnka však může mít nepříjemné následky, pokud se věc nevyjasní. Přesně to se stalo v následujícím případu – a bylo třeba zaslat úřadu oficiální vyjádření:

📝 Originální znění dopisu v italštině:

Buongiorno,
il signor Martini solo proccurava la traduzione della mia lettera.
Non do nessuna competenza a lui.
Quella spetta un mio avvocato, il quale lo chiamo quando è necessario,
cioè, quando ad esempio mi chiamate a presentarmi di persona.

📄 Překlad do češtiny:

Dobrý den,
pan Martini pouze zajišťoval překlad mé korespondence vám.
Neuděluji mu žádný druh plné moci.
Tu udělím až advokátovi, kterého budu kontaktovat, bude-li třeba,
například když budu předvolán k jednání na váš úřad.

🔍 Kontext a vysvětlení

Podobné situace nejsou neobvyklé – překladatel může být omylem považován za zmocněnce, zvláště pokud jeho jméno figuruje v korespondenci. Je proto důležité jasně odlišit roli jazykového prostředníka od role právního zástupce. Tímto sdělením autor jasně stanovil hranice a zamezil jakémukoli nedorozumění.