Mimochodem, jak jsem byl minulej týden, u toho doktora na tu Borélii, tak jsme se zase bavili. Mi si tam vždy hodinu povídáme a on to zajímavě vyslovil „zaměstnanci to je diagnosa„.

Dnes ráno jsem na to téma opět rozvíjel a kdyby mě někdo nechal veřejně mluvit, řekl bych:

Podkladem pro tu diagnosu není absence jakési velice subjektivní schopnosti obchodní – tu nemá univerzálně nikdo. tam je třeba i znalost daného oboru.

Můžu bejt dobrej v 1-2 věcech ale v dalším milionu pohořím… navíc, jsou lidé, co jsou zaměstnavatelé a lidé, co prostě jen dělají na sebe… Nikdo nejsem univerzální obchodník a zároveň jimi jsme trošku všichni. Copak už v genech nemáme vepsané jisté vlastnosti, přežití, fikce, lsti, přežití?

Ale je to právě ta neschopnost si dát dohromady ty základní počty 1+1, které oni někde ztratili na cestě… prostě jen být zařízený sám na sebe – být v tý ekonomický formě bez prostředníka jménem „stát„. Ta ekonomická forma toho, co dělám, co to právě může zachránit svět – kdyby jen trochu chtěl. Obávám se, ale že nechce.