Nastala nám taková sitauce a my (já, vyšší já) jsme se rozhodli vám o ni povědět, abyste vy sami nemuselil již řešit takové trampoty, jako jsem řešil „já, vyšší já“. Pro zjednodušení čtení a následného textu, informuji, že se budu nadále nazývat jen já – tedy popíšu, co a jak jsem musel (byl prakticky donucen) udělat, abych byl v souladu nejen se stavebním úřadem.
Rozmohl se nám tady takový nešvar – nenávist, závist a zloba
Kdo jiný? Přeci sousedi. Na rovinu říkám, že nejsem klasickým podnikatelem booking v Praze v bytovém domě kde kliku od vchodových dveří domu si podávají stálí nájemníci – majitelé, s exotickými cizinci a návštěvníky Prahy. Jsme na malém, opravdu velmi malém poklidném městečku do 2 tisíc obyvatel, v turisticky reflektovaném místě a do svých apartmánů, byť v megalomanském bytovém domě – máme svůj vlastní vchod.
I proto dané podnikání nakonec nikomu z našeho domu nevadilo, a naopak „vadilo“ úplně jiným lidem, o 3 bloky dále ale o tom a těch důvodech až jindy a v jiném článku. Navíc důvody, nás ani zde tolik nezajímají jako spíše formální stránka věci. Tj. jak to mít v souladu se zákony, úřady – k čemuž jsme museli přistoupit nakonec tak, aby to bylo v pořádku a tudíž jsme museli nastudovat nějaké know-how a spojit se s odborníky, abychom nakonec objekt / část objektu pro krátkodobé ubytování mohli v souladu se způsobem využití k tomu určeném používat.
„V souladu se způsobem využití“
To jsou ta kruciální slova a zajímalo to (světe, div se) hlavně STAVEBNÍ ÚŘAD. Těch nesmyslů, co se člověk na internetu dočetl. Ne, opravdu nelze dle stavebního úřadu využívat byty, ke krátkodobému ubytování. Tedy lze, ale do doby, než začnete někomu vadit anebo někdo se prostě bude řídit tím známým českým pořekadlem o „chcípnutí kozy“.
