V rámci přípravy na převod je potřebné vyslechnout obě dvě strany, aby nedocházelo k nedorozuměním. Občas se také stalo, že strana darující si vůbec neuvědomovala, že vlastníkem není jen on (ona) sama, když je ženatý (vdaná). Někteří lidé netuší, že i když „tu garáž jsem postavil těmahle rukama, zatímco ona nepřiložila ani ruku k dílu“, tak bylo-li to v době trvání manželství, tak až na výjimky (finanční zdroj, za který se výstavba či nabytí nemovitosti či bytu pořídily, byly z výlučného vlastnictví – z daru nebo výnosu z prodeje dědictví nebo dle zvláštních předpisů – např. z restitucí) jde o společné jmění manželů „SJM“.

Z praxe vím, že takový převod (kdy nemovitost převádí jen jeden z manželů – ten, který byl v katastru zapsán) je povolen, ale není správný a je i pro kupujícího dosti rizikový. I já se setkal s případem, kdy za mnou do kanceláře kdysi „naběhla“ rozlícená paní: „jaktože jsem zajistil převod chalupy, která sice byla psaná jen na manžela, ale je to přece i její chalupa“! Nutno podotknout, že se paní mýlila. Pán s tou paní byl v rozvodovém řízení a tak mne tak trochu na tuto situaci připravil.

Doložil mi listinami, že chalupu (bývalou zemědělskou usedlost) restituoval jako tzv. náhradu za nevydané nemovitosti a za nevydaný živý a mrtvý inventář. Restituentem se stal jako jediný dědic po rodičích, kterým jinou usedlost stát sebral a oni se roku 1991, kdy vstoupil v platnost zákon č. 229/1991 Sb. („o restitucích“), nedočkali. Rozlícená paní kupodivu odešla z mé kanceláře v klidu.