Právo, legalita, úřady, stát

To už vám raději podrží Miss Ukrajina, než aby tyhle boty něco vydržely… 

Kolik párů Cinquantaquattro jsem měl a jak moc invalida jsem

Celkově jsem vlastnil 3 páry a jedny si koupil také můj kamarád – Honza. Každé byly koupeny v jiné zemi a nosily je 2 různí lidé, nezávisle na sobě. Jednalo se, jak naznačeno, o pánskou „dizajnovku“ DOLOMITE. V obou případech se nejezdilo nikdy na hory a v botách se chodilo jen běžně – tzv. vycházkově (jako ve vycházkové obuvi, kterou neúspěšně vyreklamujete a oni vám to zdůvodní tak, že byla nošena nad rámec určení).

Kamarád je autodopravce – a rád se vozí v autě (osobním, i nákladním) a je to mimochodem chlapec fintivý (jak já s oblibou říkávám „prcolínek„). On má zkrátka dizajnovky (oblečení, boty vše…) rád. Já jsem zase spíše městský vidlák a turista se slečnami podél řeky Labe 😀 a tam podrážky fakt neošoupete – tam ošoupete (za předpokladu bezchybného přednesení páru petrarkových sonetů někde pod břízkou) něco zcela jiného… 

Třeba by firma mohla zbylé zásoby věnovat spolku invalidů

Trošku mi to vlastně připomíná situaci, kdy se jednou jeden můj jiný kamarád, známý obchodník s klobouky a módními doplňky na mě obrátil s požadavkem prodat svoje „skladovky“ – asi 5 milionů čepic a rukavic, které zůstaly ve skladu, proto, že jich tenkrát nechal vyrobit v Číně milionů asi 20 a tím mohl snížit prodejní cenu svých výrobků na tak nízkou úroveň, že se mu podařilo vylikvidovat konkurenci.

Ty skladovky, zkrátka ležely už asi 10 let někde ve skladu a nikdo nevěděl co s nimi (a leží tam zřejmě dodnes !). Tady v tomto případě se ale vesele obchodují boty nové, ale s tím rozdílem, že po půl roce nošení, zákazník také nebude vědět, co s nimi. Jestli je věnovat spolku rybářů anebo kvůli nim otevřít vlastní muzeum vysokohorských artefaktů, což je varianta, která mě napadla hned jako první, to nevím. Ne, nadarmo mi však jako malému a zdravému říkávali, „malý horský vůdce Čumulangma“ a tak tento šílený nápad se tu zrodil ve zlomku vteřiny a jako snad jediné smysluplné řešení.

Ta podrážka snad byla obroušená bruskou?  

DOLOMITE ZA 2 ROKY byly prošoupané 5 x, tzn. že nejen kůže, ale také GUMA nic nevydržely. Ty boty Dolomite odešly (tedy zničili se) po dvou sezónách nošení, kdy já sám jsem v částečné invaliditě (rekreační invalida bez průkazky), tzn:

• chodím málo, max 5 km denně,
• více času trávím v autě a hlavně od roku 2013 výhradně v obytném voze),
• praktikuji z 90 % jen městské nošení,
• tj. neintenzivní nošení (našlapuji lehce a s elegancí mě vlastní),

Výsledek?

Podrážka po 2 sezonách na ploše celé plosky nohy obroušena téměř o 1 cm (vážím 69 kg) – což je extrém, který jsem ještě na žádných botách neviděl a už asi neuvidím, viz. obrázky ZDE. 

To si fakt raději kupte lyžáky – ale raději něco retro, jestli je to se všemi novými výrobky, jako s botama Dolomite 54. 

Nějaké historické srovnání s Meindel 

Meindel jsou boty, které jsem koupil někdy kolem roku 1999 v Itálii – stály mě tehdá rovných 190 tisíc italských lir (tehdejší přepočet z italské liry vyšel asi na 4000 Kč za tyhle boty). Až poté po letech, následovala obuv Dolomite Cinquantaquattro, 1. pár právě v roce 2017 (kdy jsem se vracel z Ukrajiny a kůže na botách na nich už byla hodně-hodně opotřebovaná !) – to asi jak se mi na tý Ukrajině zapalovaly ty lýtka a že se hodně zapalovaly…

Tyto nové Dolomity, tedy prostě pro mě „začátek nové životní zkušenosti“ a velikého přání, že za 160 Eur, budu mít kvalitní boty, jako tenkrát ty moje Meindel, vzali za své. Zkrátka vstupoval jsem do nové životní fáze jeden a čtyřiceti let. Tyto Dolomite s pocitem „nové krve v žilách“, jsem tedy zakoupil v Polsku cestou z oné východní destinace, a pak následovaly ještě 1 pár koupený (a objednaný přímo od výrobce) v Itálii a 1 další pár koupený v České republice. 

Následovalo krátké podzimní nošení a první vady.

Moje naivní představa koupit ještě rovnou jedny („že jsem měl jako že jen smůlu na nekvalitní zmetek ve výrobní řadě se statistikou 1:10000000 a že jako ten druhý a třetí kus bude už dobrý„) – se rozplynula jako obláček na nebi. Má naivní povaha, že celý svět je dobrý a účelem by nebylo vyrábět šmejdy, byla nějak hluboce otřesena ve svém psychologickém, freudovsky pojímaném základu.

(Nutno také říci, že že tvrdím, že Meindl jsou dnes stejně kvalitní jako byly (prostě to nevím), ale Dolomite určitě kvalitní nejsou. Troufám si tvrdit, že se jedná o nejvíce aušusovou treckovou obuv na trhu a mé velké zklamání, společně s rozbitím nějaké představy o tom, že boty za 5-6 tisíc máte na několik let dopředu). Ta představa o dobrém světě, prostě už N-E-E-X-I-S-T-U-J-E.

Shrnuto a podtrženo: BOTY + PODRÁŽKA VIBRAM

DOLOMITE – za 2 roky „celé v tahu“. Co to znamená? = 1. vzhledově – rozlepené, prodřené. Pro srovnání uvedu, že jedny boty MEINDL jsem nosil jako ještě zcela zdravý již dospělý mladý muž (ano ten pár jsem měl ve věku 24 – 41, jeden jediný pár !). Zkrátka většinou těžká zátěž v lehčím terénu (s krosnou nebo batohem na zádech), Tatry, Alpy (2.) a pak podzimní a jarní nošení městské (po betonech Prahy).

Podrážky bot Dolomite – boty Dolomite jsem nosil vždy 3-4 měsíce, až do „prošoupání podrážek“. Ty paty se zničí čtvrtletně. Opravdu za tak krátkou dobu. že jsem si říkal, že se na výrobě Vibram, muselo za ty roky také něco rapidně změnit. U bot jsem za 2 roky podrážel paty 6 x ! (v létě je nenosím). Je tedy možné, že i ta guma se dělala tehdy tak výrazně kvalitnější? – zcela jistě ano. 

Srovnáním Meindel zakoupenými v roce 2001 a těchto Dolomite bot Cinquantaquattro, je jako srovnávat ukrajinskou krasavici s vyfetovanou šlápotou se silně poškozeným chrupem někde od cesty v Dubí na E 55.

Lepení na botách rozpraskané. Podrážka o 1 – 1,5 cm doslova obroušená (!) po celé své délce a to i na špičce. Podrážení patníků pak následovalo jak již statisticky uvedeno pravidelně každé 3-4 měsíce. V létě, leč fanda treckových bot, je opravdu nenosím – pač, jak uvedeno, nejsem již horský turista a v nížinách kolem českých řek, zima většinou v létě není.

Kamarád Honza mi mimochodem tento týden (únor 2021) také povídal o svých Dolomitech a říkal, že mu do nich teče, že se loupou jako na topení měsíc sušený česnek. A ano, vpředu na lepené špičce záhy uživatel chodec pocítí vlhko v botě. Nutno tedy říci, že  by to nebylo jen proto, že já chodím v botech nějak „divně“.

Jak jsem už napsal, kamarád je autodopravce, tj. vlastní firmu na  autodopravu (vozí také různé boty z Itálie… ) a chodí fakt ještě méně, než já, – býval také renesanční básník podél řeky Labe, jehož hlavním cílem bylo právě přednášet dívkám petrarkovi Sonety Lauře ¨¨(tam se fakt moc nenachodíte !). Nyní se oženil, to je sice pravda a nevím, jestli právě kvůli tomu, že mu dosloužili tyhle boty anebo z nějakého jiného důvodu. Dnes tedy tvrdí, že je šťastný a že nemá důvod podrážky šoupat podél řeky Labe či Vltavy.

Není to zkrátka, jako když nám bylo 20 a byli jsme zdraví a ve všech směrech výkonní svalnatí hoši a běhali jsme za např. slovenskými sličnými děvami ze Štrbského plesa až nahoru na hvězdárnu snést nůši  hvězd a zpět ! Není, jsme střídmí vyrovnaní  hoši, mající v životě již zcela jiné priority a hodnoty – samozřejmě každý trochu jiné, to ano, přiznávám, ale už nejsme ti nerozvážní mladí hoši, co koupí každou dizajnovku Najk za 5 litrů a je jim jedno, že za 4 měsíce kupují další… Ne, tak to zkrátka není – fakt nekecám!

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Pánské trekové boty Dolomiteškarpálen Tirolen:

Celá laická recenze na boty Dolomite, je k dispozici ZDE. Nikdy se mi nestalo, abych koupil v této cenové relaci tak špatné boty, jakými Dolomite jsou. Jsou to boty hezké, ale to je asi tak vše, co k nim mohu dodat. Ta kvalita je moc špatná.

Jedná se o konzumní záležitost poplatné době – chceme to?

Líbivá obuv Dolomite, pánská trecková v různých barvách nevydrží ani městkou chůzi. V době, kdy jsem kupoval své boty Dolomite, jsem už ani nechodil po horách, stal se ze mě spíše městský typ, parky, někde kolem řeky apod ((především procházky s dívkami ve věku 16 – 66 let)). Boty jsou opravu na vyhození – zvláště ty hnědé – ty jsem měl možnost dodělat až do poslední fáze testovacího cyklu (cca 2 zimy + nějaké to začínající jaro a podzim). Ta obuv prostě nemá kvalitu. Zn. Dolomiteškrpálen !!

Troška české sody a malý slovníček pojmů:

• Boty se německy správně řekne Schuhe
• Dolomity se německy správně řekne Dolomite
• Dolomite boty se německy správně řekne Škrpálen
• Pánské boty Dolomite se německy správně řekne Dolomite Škrpálen herren
• Dámské boty Dolomite se německy správně řekne Dolomite Škrpálen damen
• „Nepromokavý“ se německy správně řekne wasserdicht (odvozeno právě od těch Česko-germánských vodníků, Unterwasemannů z Prahy)
• Švindl s Botami Dolomite se tedy správně řekne – Grosse schwindel mit Dolomite Škrpálen, Scheiße !

↑ Jinak, abyste věděli, tak v Německu jsou nejhledanější klíčová slova na tenhle Šajze škrpálen, tato (viz také obrázek výše):

• dolmite schuhe fabrikverkauf – pracovní dolomite do Fabriky (jako inženýr z rýsovny, možná ano, ale staré dobré fáračky?) (anebo možná pracovník fárající v mramorových dolech (i když ty se nacházejí o pár se km níže, konkrténě v Carrara Massa))
• dolmite schuhe damen sale – speciální slevy pro ženy za prostislužby / to má být ideální stav, kdy já za svoje troje jeté 54, dostanu tři jeté čtyřiapadesátky? proboha, co zase kecám… 🙁
• dolmite schuhe damen gore-tex – zde se asi jedná o překlep (tex=Rex) „boty pro psa komisaře Rexe„
• dolmite schuhe cinquantaquattro high – ona je mimořádně na úrovni, pokud si koupí Dolomite /reklamní trik na ženský/
• dolmite schuhe gore tex – furt na stejné brdo
• dolmite schuhe handler deuschland – handlíř z východního Německa vymění svoje Dolomity za něco… (třeba cedník na nudle – to by šlo, to se zase vyplatí, to jo...)
• dolmite wanderschuhe damen – ženská co se dá na vandr a sama? to neexistuje (Sie existiert nicht)…
• dolmite schuhe damen 38 – dolomity pro bezdětné osmatřicítky / nebo dolomite pro Popelky (obě varianty překladu jsou přípustné, záleží na kontextu): s tím, že Popelka má oproti bezdětné osmatřicítce lepší společenské postavení (tedy lepší „sociální status„) a tak bezdětnou osma30 diskriminuje – za předpokladu, že ale najde svůj střevíc ! Když ho nenajde, propadne peklu a její kopulační potenciál přijde vniveč ! Protože popelka je hezčí anebo méně afektovaná. Už jste viděli afektovanou osma30tku až pěta40cýtku (to je totiž cca stejnej průser, jako „katedrová lesba„)? Ne, pardon, to jsem zase odbočil. Tady nejde o osm30-pěta40cýtky ale o čtyřia50tku-mnoho Unterwasemaňácky propagovaných 4a50sátek, tedy mnoho obuvi Dolomite Cinquantaquattro, která je zde nechvalně propírána.

Dolomite a italština

A protože jsme se podívali, co píšou ohledně bot na německých Webech Němci, musíme se také podívat na další jazyky. Tj. vezmeme to pěkně popořádku. Nebylo by od věci začít hned, jako druhým jazykem italštinou, protože produkt Dolomite je produkt italský = aušusová nekvalita z Itálie. A protože italsky trochu umím, tak věřím, že to bude také gramatická bomba pro vás všechny čtenáře:

nepoužil jsem tentokrát vyhledávač Google ale DuckDuckGo – dá se vlastně mluvit o alternativním vyhledávači.Vyhledávač nám nabízí níže uvedená klíčová slova k vyhledávání:

• 

• 

• 

Italský slovníček ve věci dolomite k těm zatraceným botám:

• sito ufficiale – oficiální web
• scarpe uomo – pánská obuv
• scarpe trekking – trekové boty
• scarpe punti vendita – prodejní místa
• scarpe trekking uomo – pánské trekové boty
• scarpe outlet – outletová obuv
• scarpe catalogo – katalog obuvi

——————————————————————————————————————

Boty za 15 tisíc

V celkovém testovacím období, jsem měl možnost osobně odzkoušet 3 páry a dopadly katastrofálně. Jestli chcete boty za 15 tisíc a odchodit v nich 4 sezony a k tomu ještě opravovat „patníky“ jak zběsilí, tak do Cinquantaquattro jděte !

Placená reklama Google? – tak tenhle žvást je adept na cenu roku Googletrotla

A tahle informace, kterou uvádí přímo pan Google a to, že: „Při prvním obutí vám outdoorové boty Dolomite mohou připadat nepříjemně tuhé, dejte jim ale šanci. Kůže po pár nazutích povolí a obuv vám rázem bude skvěle padnout. Chválíme gumovou obsázku i membránu Gore-Tex, která pot propouští ven, ale dovnitř se nedostane ani kapka vody. Při pochodech oceníte unikátní systém DAS.“ je vyloženě lež.

Límec + jazyk: nošení obuvi

Boty mají nahoře navíc příliš tvrdý límec, nedají se nosit zavázané až nahoru, jinak se v nich člověk cítí jako v přezskáčích.

Ty boty jsou od kotníků nahoru absolutně neformovatelné, to už si raději kupte kotníčkové Prestige (prestižky), které jsou tvrdé jako boty vyráběné z pneumatik vězni v románu Souostroví Gulag.

To fakt nechcete – za pár tisíc kopačky

Ty boty od kotníků nahoru prostě nerozchodíte, jediná cesta je zavazovat je, jen po kotníky a zbytek mít rozšklebený, jako pouliční uličník 😀 – Když to řeknu jak to je – říkám jim, takové trekové o něco dražší za pět tisíc kopačky.

Slovníček slovenského bratra gůgla:

• dolomite obuv recenzia – dolomite obuv recenze

Další často vyhledávané fráze na téma trekových bot:

• Boty Dolomite Recenze
• Kilimanjaro boty recenze
• CMP boty recenze
• Meindl boty recenze
• Mammut Recenze
• EUROMART boty recenze
• Boty AKU Recenze
• Boty Elbrus recenze

Pár reklamních triků na závěr