Smlouva se hodí, když vám třeba umře strýček
Firma, IČO: ………………..
(dále jen „vypůjčitel“),
a
Firma, IČO: ………………..
(dále jen „půjčitel“),
(dále jen „vypůjčitel“),
uzavírají tuto
SMLOUVU O VÝPŮJČE
Půjčitel je vlastníkem osobního automobilu značky Škoda Felicia (dále jen „vozidlo“) SPZ ………………………….. a sadu náhradních pneumatik se zimním vzorkem uzamčených v kufru vozidla.
II.
Půjčitel zapůjčuje vypůjčiteli vozidlo na dobu od 5. 4. 2014 do 5. 8. 2014. Za tím účelem předá s vozidlem vypůjčiteli rovněž všechny doklady k vozidlu (zejména malý a velký technický průkaz vozidla a doklady o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 1 pár klíčů. Smluvní odměna za 1 měsíc užívání je 1000 Kč (Slovy: Jedentisíckorunčeských), splatná na číslo účtu: XXX.
III.
Vypůjčitel je povinen po dobu výpůjčky hradit veškerou údržbu a opravy vozidla. Zvláště kontrolovat stav oleje každých 300 Km a doplňovate jej dle potřeby olejem 10 W 40 (1 litr základní ceny do 100 Kč). Vypůjčitel si do vozidla zajistí vlastní: lékárničku a sadu náhradních žárovek.
IV.
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zajišťuje půjčitel. V případě způsobení škody na majetku či osobách ze strany vypůjčitele nad rámec plnění plynoucího ze smlouvy o povinném ručení, přebírá rozdíl přesahující krytí vypůjčitel a hradí jej v plné výši.
V.
Výpověď smlouvy o půjčce lze provést s okamžitnou platností oboustranně.
| V dne | V dne |
| ………………………………………………………. | ………………………………………………………. |
| Uvést sem jméno a příjmení osoby jednající za půjčitele | Uvést sem jméno a příjmení osoby jednající za vypůjčitele |
Smlouvu o výpůjčce definuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jako „právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. … Vypůjčitel je povinen věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení.“ Není tím přímo vyloučeno zapůjčení na dobu neurčitou, z hlediska zákonné konstrukce to však není příliš vhodné. Lépe je dohodnout pevné termíny a případně změnou smlouvy domluvit prodloužení výpůjčky.
Pokud se vypůjčitel nestane provozovatelem vozidla, odpovídá půjčitel nadále ve smyslu § 427 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Této odpovědnosti se půjčitel (zůstane-li provozovatelem) nemůže zprostit. V případě krátkodobých výpůjček to může půjčitel risknout (a pak lze čl. IV. smlouvy vypustit), u dlouhodobějších výpůjček však takový postup v žádném případě nelze doporučit.
Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Není tedy vhodné tuto povinnost přenášet na vypůjčitele, neboť v případě, že ji vypůjčitel nesplní a neuzavře pojistnou smlouvu, všechny negativní důsledky z toho plynoucí ponese půjčitel jako vlastník vozidla. Lépe je tedy dohodnout, že pojistnou smlouvu zajistí půjčitel jako vlastník vozidla a vypůjčitel mu náklady s tím související refunduje (čl. V. smlouvy o výpůjčce).
