👉 Jak podat stížnost u lékařské komory na lékaře nebo zdravotnické zařízení 👈
Podávání stížností je důležitým nástrojem pro pacienty, kteří měli negativní zkušenost s lékařem nebo zdravotnickým zařízením. 😞 Stížnost vám umožňuje vyjádřit vaše nespokojenosti, upozornit na problémy a přispět k zlepšení kvality zdravotní péče. 🏥 Pokud jste se rozhodli podat stížnost, postupujte následujícím způsobem:
1. Shromáždění informací: 📝 Začněte tím, že si pečlivě sepíšete všechny relevantní informace týkající se vaší zkušenosti. Zaznamenejte datum, místo a okolnosti, které vedly k nespokojenosti. 🗓️ Pokud možno, uveďte jméno lékaře či zdravotnického zařízení.
2. Kontaktování zdravotnického zařízení: 📞 Můžete se pokusit řešit situaci přímo s dotyčným lékařem nebo zástupci zdravotnického zařízení. 🗣️ V některých případech může jít o nedorozumění, které lze vyřešit bez dalšího zásahu.
3. Stížnost u lékařské komory: 📩 Pokud se situace nezlepší nebo si přejete věc řešit na vyšší úrovni, můžete podat stížnost u lékařské komory. To je nezávislý orgán, který dohlíží na etické a profesionální standardy lékařů a zdravotnických zařízení. 🕵️
4. Formulace stížnosti: ✍️ Ve stížnosti uveďte konkrétní informace o vašem problému, zkušenosti nebo nespokojenosti. Buďte co nejkonkrétnější a dodejte relevantní dokumenty, které podporují vaše tvrzení. 💼
5. Podání stížnosti: 📤 Stížnost odešlete lékařské komoře přes e-mail, poštou nebo online formulářem na jejich webové stránce. 💻
6. Vyčkejte na odpověď: ⏳ Lékařská komora provede důkladné vyšetřování vaší stížnosti a následně vám odpoví na zjištění a přijatá opatření. 🕵️♀️
Mějte na paměti, že podání stížnosti by mělo být respektující a věcné. 🙏 Vaše zkušenost může pomoci předejít podobným situacím v budoucnosti a zvýšit kvalitu péče pro všechny pacienty. 🌟
Konkrétní stížnost pak níže:
STÍŽNOST NA LÉKAŘE (provádění nadbytečných výkonů):
Mudr. PŽ – Medicínské Centrum SKALKA , s.r.o.
Dobrý den, dne 20. 8. 2018 jsem navštívil ordinaci Mudr. PŽ v Medicínském Centru SKALKA , s.r.o. Dostavil jsem se po předchozím telefonickém objednání s evidentně jasným problémem – perianální tromb.
V Medicínském Centru SKALKA, s.r.o. jsem byl s identickým problémem již v roce 2007 min. jednou , je ale možné, že i dvakrát . Taktéž dvakrát jsem stejnou záležitost na chirurgii v předchozím čase již řešil a to s odstupem maximálně 1 rok. Od té doby jsem s tímto zdravotní problém neměl.
S přístupem lékaře ordinujícího v uvedeném roce v Medicínském Centru SKALKA, s.r.o. jsem byl spokojen, vše proběhlo bez nutné rekonvalescence a téměř bezbolestně. Byla provedena standardní mikroincize a obsah trombu vytlačen a já byl poslán domů k běžnému dennímu režimu.
Stejný postup indikují i zdroje pro odbornou veřejnost, uvedené v análech LF UK apod. běžně dostupné v odborných publikacích anebo i na internetu, a tak nebylo z mé strany čeho se obávat (neboť jsem při hledání lékaře pro tento zákrok před datem 20. 8. pročetl i zdroje včetně několika popisů konkurenčních klinik).
Stav, se kterým jsem se já dostavil 7. den po vytvoření trombu (tj. 20. 8. 2018), bych popsal takto: trombotický útvar na ústupu – již povolená kůže, zcela zklidněno, tromb o velikosti méně než 1 cm (nikoliv, jak uvádí MUDr. Ž. ve své zprávě ze dne 20. 8. 2018, kterou přikládám také jako součást této STÍŽNOSTI), bolestivé pouze na pohmat. Stav se jevil spíše tím způsobem, že se tromb za několik dnů či málo týdnů zcela vstřebá. Chtěl jsem ale předejít případnému vytvoření struny, kvůli budoucí hygieně, a tak jsem se pro návštěvu lékaře – chirurga rozhodnul.
Důvod, proč jsem kontaktoval Medínské Centrum SKALKA, s.r.o. byla již zmíněná předchozí vynikající zkušenost s ošetřením a tedy maximální spokojenost. Z internetu jsem zjistil, že v ordinaci pracuje lékař definovaný jako CHIRURG – PROKTOLOG MUDr. Ž., pracující také v Poliklinice Prosek: http://lekari.poliklinikaprosek.cz/Ž., a po přečtení poměrně špatných referencí na MUDr. Ž. – viz uvedený odkaz: https://www.xxxxxx, jsem se i přesto do ordinace vydal, věříc, že při takto banálním zákroku se nemůže nic zkomplikovat.
Při příchodu do čekárny jsem byl požádán sestrou k podpisu INFORMOVANÉHO SOUHLASU a byl jsem dotázán, zda-li „vím, co mě čeká“. Odpověděl jsem, že to vím, že „se to nařízne a vymáčkne“.
Po vstupu do ošetřovny jsem sdělil lékaři, že mám u konečníku externí trombosu. Popsal jsem stav z roku 2007 a pověděl jsem, že jsem si vědom „snadnosti a bezbolestnosti“ chirurgického zákroku a s tím že přicházím.
Moje předchozí opakovaná zkušenost s diagnosou perianální tromb byla pacientsky taková, že zásah nikterak nebolel (jen malé říznutí a lehké, asi sekundu trvající pálení). Také rekonvalescence si nevyžadovala žádný zvláštní režim. Ze zákroku jsem odešel pěšky domů a ještě ten samý den jsem nastolil běžný pracovní a volnočasový režim.
MUDr. Ž. se mě před aplikací anestezie zeptal, „co dělám dnes a zítra“. Odvětil jsem mu, že nic mimořádného, co se např. sportovních aktivit týká, a optal se, zda-li se ránu chystá šít. Odvětil, že ano, „že je to veliké“. Jeho odpověď jsem připisoval příkladné opatrnosti a s důvěrou se šitím souhlasil.
Lékař mě bohužel neinformoval o skutečnosti, že bude odstraňovat celý uzel. Také mě neinformoval o tom, že tento zákrok bude nesmírně bolestivý a že další rekonvalescence mi zabere ještě několik týdnů. Dnes je 12. 9. a já cítím při defekaci stále tak ještě 50 % z původní řezavé bolesti, která nastávala každé ráno ihned po zákroku.
Samotný zákrok a zvláště šití kůže kolem análu bylo neskutečně bolestivé a trvalo přibližně minutu až dvě. Zdůrazňuji, že šití a odstranění žilní trombosy v plném rozsahu bylo nepopsatelně bolestivé!
Nadále mi MUDr. Ž. sdělil, abych „si hned došel koupit IBALGIN a abych 2 dny ležel,“ a vyzval mě, abych se dostavil na kontrolu za týden „na převaz“. Týden strávený na lůžku (zejména první 2 dny) byl velmi bolestivý a analgetika, která běžně nikdy neužívám, byla nutná.
Na kontrolu jsem se dostavil 7. den a sděloval jsem lékaři, že rána víceméně nekrvácí a dále také, že při raní defekaci mám obrovské bolesti – na což lékař nereagoval. Převaz spočíval ve vsunutí čtverečku „mezi půlky“. Kontrola v letmém, asi půl sekundovém shlédnutí rány, přinesla zkonstatování: „vypadá to výborně“.
MUDr. Ž. jsem se na závěr této kontroly zeptal, v čem se liší tato navržená léčba oproti léčbě z roku 2007. Sdělil mi: „že to vyndal celé, že v roce 2007 to nevyndali celé a proto se to v roce 2018 udělalo znovu“, což mi , i jako laikovy, připadá jako velmi nepravdivé tvrzení. To bylo poprvé, co mi lékař sdělil, co vlastně provedl za zákrok. Do té doby se konzultace nesla ve spíše uzavřeném duchu z jeho strany.
Musím s politováním zkonstatovat, že výkon byl mnohonásobně bolestivější a taktéž rekonvalescence mi zabrala nejméně 3 týdny.
Dle ambulantní zprávy posléze obdržené (na mou žádost při této kontrole), jsem se dozvěděl, že MUDr. Ž. provedl úplné odstranění trombotizovaného uzle, o čemž mě, jak jsem již výše uvedl, neinformoval předem.
Ž. Ordinaci MUDr. Z. v Uhříněvsi jsem navštívil po první zmíněné kontrole a lékařova první slova byla, že „ošetření perianálního trombu se nešije“, cituji “ to se nešije, my to nešijeme“ . Po tom, co jsem mu předložil zprávu, jen nevěřícně kroutil hlavou. Na mou poznámku, že „to strašně bolelo“ mi odpověděl, „že to se ani nediví. „
Ž. Nadále jsem se také MUDr. Z.dotazoval, zda-li on během své kariéry někdy tento zákrok prováděl a jaká pro něj byla indikace. Odpověď zněla: “ ještě, když jsem pracoval v nemocnici, důvod: veliký zánět.“ Já ale žádným velikým zánětem netrpěl.
Můj osobní názor je ten, že MUDr. Ž. v daný den neměl v čekárně jediného pacienta a potřeboval ZÍSKAT VÍCE FINANCÍ ZA PROVEDENÉ ÚKONY OD POJIŠŤOVNY. Protože ze své praxe musel nutně vědět, že mimo šití si bolestivý zákrok bude také vyžadovat kontrolu a jím navržený „převaz“.
I kdyby ale celá situace vykrystalizovala do té míry, že by si MUDr. Ž. řekl o 1000 Kč, ochotně bych je zaplatil. Ostatně o 100 Kč si po zákroku „za anestezii“ řekl (bez řádně vystaveného daňového dokladu). Takto ale považuji celou pro mě velmi traumatizující událost za to nejhorší řešení , které mohl lékař poskytnout.
———-
Na závěr bych snad ještě podotknul, že komunikační dovednost lékaře byla opravdu žalostná a že se skutečně potvrzují slova z výše uvedeného zdroje znamylekar.cz. Objektivně jsem se tomu snažil nepřipisovat absolutně nic a soustředit se na myšlenku, že MUDr. Ž. provede standardní bazální výkon, se kterým budu spokojen.
Osobně se domnívám, že MUDr. Ž. provedl, v rámci možného, ten nevíce komplikovaný a bolestivý výkon z titulu již zmíněné „prázdné čekárny.“ Domnívám se, že absence pacientů ho vedla k přístupu, který nejenom dle mého soudu, ale také soudu nového ošetřujícího lékaře, MUDr. Z., nebyl standardní a naopak byl vzdálený konzervativnímu zákroku.
Nadále uvádím, že pokud by MUDr. Ž. byl sdílnější a objektivně mi sdělil, tak jako to např. učinil lékař v Medicínském Centru SKALKA, s.r.o. v roce 2007, co mě čeká, jak bolestivé to bude a jak dlouhá bude rekonvalescence, nikdy bych na danou věc nepřistoupil a ošetření bych vyhledal jinde, anebo bych nevyhledal žádné a šel cestou úplně konzervativní samoléčby a vyčkal do vstřebání trombu.
Tyto skutečnosti však nenastaly a mlčení lékaře na moje podněty a dotazy mi dávaly spíše chápat mé dotazování jako zbytečné a lékařovo jednání jako mystifikující a to především s ohledem na skutečnost, že mi LÉKAŘ VŮBEC NESDĚLIL, že provede ÚPLNÉ ODSTRANĚNÍ ÚTVARU.
Jediný dotaz na seznámení s výkonem padnul ze strany ošetřující sestry, která se mě ještě v čekárně ptala, zda-li vím, co mě čeká, jak jsem uvedl. To jsem souhlasně potvrdil slovy, „ano řízne se to a vymáčkne. “ Zde v tomto bodě končila veškerá domluva a posléze ani v ordinaci jsem neměl – i přes podivínské chování – důvod si myslet, že zákrok proběhne jiným způsobem a že lékař bude mít jakýkoliv ekonomický zájem na tom provést výkon nad rámec standardu.
vvvv
RČ: 000000 / 0000
TELEFONICKÝ KONTAKT: 0000
E-MAILOVÝ KONTAKT: VVVVVV@seznam.cz
