Tag Archive for zemědělské pozemky

Co se zemědělskými pozemky? Převést je?

Pro toho, kdo se nezapojil do dotačních programů v zemědělství, tak se dostal až do situace, kdy byly jeho nemovitosti zadluženy a skončily tak v exekuci a následně v nedobrovolné dražbě.

Převody pozemků / nemovitostí

Pro ty nemovitosti i jejich vlastníka to je možnost jakéhosi „restartu“. Pokud dlužník nebyl předlužen, oddluží se, nemovitost se očistí od dluhů a nový vlastník – vydražitel může tu „svou“ nově nabytou nemovitost rekonstruovat, znovu využívat, třeba i k jiným účelům.

Scelování zemědělských pozemků

Zemědělské pozemky jsou také nově scelovány do větších celků a to nejen z ekonomických důvodů. Po r. 1945, mnozí dostali v pohraničí od státu tzv. příděl, zpravidla o velikosti 10 hektarů. Nikdo tehdy netušil, co způsobí násilná kolektivizace padesátých let. Dnes se ale v podstatě děje něco podobného. Je to tlak peněz a prostě vývoj lidské společnosti a zemědělské techniky. Vlastník větších pozemků – „farmář“, jak se jim říká, má větší šanci uspět v konkurenci  …

Potřebujete vypracovat kupní smlouvu na prodej Vašich zemědělských pozemků? Kontakt je ZDE.

 

Tlumočení a překlad smluv do cizí řeči

Inu, někdy se člověk v přípravě na převod vlastnického práva setká i s dějinami v praxi. Znám několik případů tzv. „rozkulačených“ rodin, jejichž otec, děd a pod, skončili v komunistických kriminálech a jejich děti, vnuci či pravnuci na ně dodnes vzpomínají (viz i film Všichni dobří rodáci). Mnohdy se zase o nostalgii z toho, že: „Rodný dům již nestojí. Sebrali nám ho a pak ho nechali rozkrást a nakonec ho zbourali.“, to jsem slyšel mnohokrát.

Ostatně i rodný dům obou mých dědů takto dopadl. V jednom případě o něj naše rodina přišla, v druhém případě s dostal v rodině do nesprávných rukou. Jistě, jistý podíl na tom má i doba. Ta se v mnohém změnila. Po vstupu do EU dostalo naše zemědělství přes veškeré proklamace pěkně na frak. Sady leží ladem a jablka dovážíme – přitom je známo, že za Rakousko-Uherska i za 1. republiky jsme jablka z Českého Středohoří vozili po Labi do Hamburku a odtud i do Nizozemí. Dnes to je obráceně. Proč?

Mnozí vlastníci zemědělských objektů tak prodali své usedlosti Pražákům na rekreaci, nebo již zmíněným Holanďanům – to v tom lepším případě. Některé nemovitosti takové štěstí neměly.

Prodáváte nemovitost cizinci? Potřebujete tlumočit a vyhotovit smlouvu s překladem? Kontakt ZDE.

1. pol. 19. století – mapa stabilního katastru

Podíváme-li se do map tzv. stabilního katastru – zhruba z konce 1. poloviny 19. století, vidíme tam ještě, zvláště v pohraničí, lánové uspořádání našich vesnic z období kolonizace z 12. až 13. století. Existovalo několik typů, jak byly naše vesnice zakládány (okrouhlice, lánová ves…).

Většinou byly vsi zakládány cíleně, plánovitě – tzv. lokátory. Každý statek měl všechny druhy pozemků – „zastavěnou plochu a nádvoří“, „zahradu“, ovocný sad, ornou půdu, louky, pastviny a les. K tomu cesty a na vodním toku i rybníček. Byla to v podstatě samostatná ekonomická jednotka. To už dnes většinou pozbylo na platnosti. Ale stačí se podívat i na dnešní katastrální mapy a jasně vidíme odkaz předků.

V přídělech (po r. 1945 a v restitucích po r . 1991 se tento stav parcelace alespoň částečně převzal. Mnozí restituenti pak následně svou restituci (bývalý příděl) převáděli darovací smlouvou svým potomkům, nebo jej dědicové, žijící již ve městě, prodávali – a ti měli, či mají potřebu kupní smlouvy. To je přesně naše služba – zajistit vše potřebné k převodu vlastnických práv.

Máte-li tuto potřebu, kontaktujte nás ZDE.

 

O zemědělských pozemcích

Mnohá zemědělské nemovitosti i celé usedlosti s hektary zemědělské půdy se tak dostaly až do situace, kdy byly zadluženy jejich vlastníky a tak skončily v exekuci a následně v nedobrovolné dražbě. Pro tu nemovitost i jejího vlastníka to je možnost jakéhosi „restartu“. Pokud dlužník nebyl předlužen, oddluží se, nemovitost se očistí od dluhů a nový vlastník – vydražitel může tu „svou“ nově nabytou nemovitost rekonstruovat, znovu využívat.

Zemědělské pozemky jsou také nově zcelovány do větších celků a to nejen z ekonomických důvodů. Naši předci, pokud to byli jen chalupníci, měli malou zemědělskou usedlost po r. 1945, tak dostali v pohraničí od státu tzv. příděl zpravidla o velikosti 10 hektarů. Nikdo tehdy netušil, co způsobí násilná kolektivizace padesátých let. Dnes se ale v podstatě děje něco podobného, ale dobrovolně. Je to tlak peněz a prostě vývoj lidské společnosti. Vlastník větších pozemků – „farmář“, jak se jim říká, má větší šanci uspět v konkurenci i u nás hospodařících např. Holanďanů…